Šťastný princ a jiné pohádky

Pohádky tohoto anglického básníka, dramatika a prozaika irského původu nejsou odvozeny z lidových pramenů, nýbrž jsou tvorbou výlučně literární. Vznikaly v poslední třetině devatenáctého století a projevuje se v nich výraznou měrou secesní zdobnost, ornamentálnost a příklon k symbolismu. Je v nich patrná i určitá míra dekadence, jíž byl autor literárním představitelem - projevuje se melancholií, střetem snového světa s realitou, tématem smysluplného utrpení ve jménu lásky. Nevítězí v nich vždycky dobro a ani zlo není pokaždé ve své skutečné podobě potrestáno.

Wildovy pohádky však mají obrovskou sílu mravního přesvědčení o absolutních lidských hodnotách. Do pohádkových příběhů, které Oscar Wilde údajně napsal pro své syny, vložil celé své srdce a vypravěčský um i básnické nadání.

Nahrávka je určena starším dětem i dospělým posluchačům.